Normální podgrupa
Normální podgrupa (známá také jako invariantní podgrupa nebo samokonjugovaná podgrupa)[1] je v abstraktní algebře podgrupa, která je invariantní vůči konjugaci podle prvků grupy, jíž je částí. Jinými slovy podgrupa grupy je normální v právě tehdy, když pro všechny a . Že je normální podgrupou zapisujeme .
Význam normálních podgrup spočívá v tom, že normální podgrupy (a pouze normální podgrupy) lze použít pro vytvoření faktorové grupy dané grupy. Navíc jsou normální podgrupy grupy právě jádry grupových homomorfismů s definičním oborem , což znamená, že je lze použít pro interní klasifikaci těchto homomorfismů.
První, kdo si uvědomil význam normálních podgrup, byl Évariste Galois.[2]
Definice
[editovat | editovat zdroj]Podgrupa grupy se nazývá normální podgrupa grupy (značíme ), pokud je invariantní vůči konjugaci; tj. konjugace prvku podgrupy podle prvku grupy je vždy v .[3]
Ekvivalentní podmínky
[editovat | editovat zdroj]Pro libovolnou podgrupu grupy jsou následující podmínky ekvivalentní s tím, že je normální podgrupou grupy . Proto libovolnou z nich můžeme použít jako definici normální podgrupy:
- Obraz konjugace podgrupy libovolným prvkem grupy je podmnožinou ,[4] tj. pro všechny .
- Obraz konjugace podgrupy libovolným prvkem grupy je roven [4] tj. pro všechny .
- Pro všechny jsou si levé a pravé třídy a rovné.[4]
- Množiny levých a pravých tříd podgrupy v jsou stejné.[4]
- Násobení v zachovává relaci ekvivalence „je ve stejné levé třídě jako“. Tj. pro každé , které vyhovuje a , platí .
- Existuje grupa na množina levých tříd podgrupy kde násobení libovolných dvou levých tříd a dává levou třídu . Tato grupa se nazývá faktorová grupa grupy podle a značí se .
- je sjednocením tříd konjugace grupy .[2]
- se zachovává vnitřními automorfismy grupy .[5]
- Existuje nějaký grupový homomorfismus jehož jádro je .[2]
- Existuje grupový homomorfismus jehož vlákna tvoří grupa kde neutrální prvek je a násobení libovolných dvou vláken a dává fiber (tato grupa je tatáž grupa se zmínil výše).
- Existuje nějaká kongruence na , jejíž třída ekvivalence neutrálního prvku je .
- Pro všechny a je komutátor v .[zdroj?]
- Libovolné dva prvky komutují modulo relace příslušnosti k normální podgrupě.[ujasnit] Tj. pro všechny je právě tehdy, když .[zdroj?]
Příklady
[editovat | editovat zdroj]Pro libovolnou grupu je triviální podgrupa sestávající pouze z neutrálního prvku grupy vždy normální podgrupou grupy . Podobně grupa samotná je vždy normální podgrupou grupy (pokud to jsou jediné normální podgrupy, pak o říkáme, že je jednoduchá).[6] Jiný pojmenovaný normální podgrupy libovolné grupy zahrnuje centrum grupy (množina prvků, které komutují se všemi ostatními prvky) a komutátorová podgrupa .[7][8] Obecněji, protože konjugace je izomorfismus, libovolná charakteristická podgrupa je normální podgrupou.[9]
Pokud je Abelova grupa, pak každá podgrupa grupy je normální, protože . Obecněji pro libovolnou grupu , každá podgrupa centra grupy je normální v (ve speciálním případě, když je Abelova je centrum grupy celé , tedy fakt, že všechny podgrupy Abelovy grupa jsou normální). Grupa, které není Abelova, ale jejíž každá podgrupa je normální, se nazývá Hamiltonovská grupa.[10]
Konkrétní příkladem normální podgrupy je podgrupa symetrických grup , sestávající z neutrální a oba tři-cykly. Konkrétně, můžeme kontrolovat, že každá levá třída podgrupy je jak rovno samotný nebo je rovno . Na druhou stranu, podgrupa není normální v , protože .[11] To demonstruje obecný fakt, že libovolná podgrupa indexu dva je normální.
Jako příklad normální podgrupy v grupě matic uvažujme obecnou lineární grupu všech invertovatelných matic reálných čísel s operací násobení matic a její podgrupu všech matic s determinantem 1 (speciální lineární grupa). Pro představu, proč podgrupa je normální v , uvažujme libovolnou matici v a libovolnou invertibilní matici . Pak použitím dvou důležitých identit a dostáváme, že , takže také . To znamená, že je uzavřená vůči konjugaci v , takže je to normální podgrupa.[pozn. 1]
V grupě Rubikovy kostky podgrupy sestávající z operace, které ovlivňují pouze orientace buď rohových kostiček nebo hranových kostiček, jsou normální.[12]
Grupa posunutí je normální podgrupa Eukleidovy grupy v libovolné dimenzi.[13] To znamená, že použitím shodného zobrazení následovaného posunutím a inverzním shodným zobrazením, má stejný efekt jako samotné posunutí. Naproti tomu podgrupa všech rotací okolo počátku není normální podgrupou Eukleidovské grupy pro dvou nebo vícerozměrný prostor: provedení translace následované rotací kolem počátku a opačnou translací typicky změní počátek souřadnicového systému, a proto dá jiný výsledek než samotná rotace kolem počátku.
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]- Pokud je normální podgrupa grupy , a je podgrupa grupy obsahující , pak je normální podgrupa grupy .[14]
- Normální podgrupa normální podgrupy grupy nemusí být normální v grupě. Čili normalita není Tranzitivní relace. Nejmenší grupa vykazující toto chování je Dihedrální grupa řádu 8.[15] Charakteristická podgrupa normální podgrupy však je normální.[16] Grupa, v niž je normalita tranzitivní, se nazývá T-grupa.[17]
- Dvě grupy a jsou normální podgrupy jejich přímý součin .
- Pokud grupa je semidirektním součinem , pak je normální v , ale nemusí být normální v .
- Pokud a jsou normální podgrupy aditivní grupy takové, že a , pak .[18]
- Surjektivní homomorfismy zachovávají normalitu;[19] tj., pokud je surjektivní grupový homomorfismus a je normální v , pak obraz je normální v .
- Inverzní obraz zachovává normalitu; [19] tj., pokud je grupový homomorfismus a je normální v , pak inverzní obraz je normální v .
- Direktní součin grup zachovává normalitu; [20] tj., pokud a , pak .
- Každá podgrupa indexu 2 je normální. Obecněji podgrupa konečného indexu v obsahuje podgrupu , která je normální v a jejíž index dělí , která se nazývá normální jádro. Speciálně pokud je nejmenší prvočíslo dělící řád grupy , pak každá podgrupa indexu je normální.[21]
- Skutečnost, že normální podgrupy grupy jsou právě jádra grupových homomorfismů definovaných na , odpovídá za některé z významů normálních podgrup; jsou způsobem, jak interně klasifikovat všechny homomorfismy definované na grupě. Například neidentity konečné grupy je jednoduchá právě tehdy, když je izomorfní se všemi svými neidentickými homomorfními obrazy;[22] konečná grupa je dokonalá právě tehdy, když nemá žádné normální podgrupy prvočíselného indexu; grupa je nedokonalá právě tehdy, když odvozená podgrupa nemá žádnou vlastní normální podgrupu.
Svaz normálních podgrup
[editovat | editovat zdroj]Jsou-li a dvě normální podgrupy grupy , jejich průnik a jejich součin je také normální podgrupa grupy .
Normální podgrupy grupy tvoří svaz s relací inkluze množin s nejmenším prvkem a největším prvkem . Průsek dvou normálních podgrup a v tomto svazu je jejich průnik a spojení je jejich součin.
Svaz je úplný a modulární.[20]
Normální podgrupy, faktorové grupy a homomorfismy
[editovat | editovat zdroj]Pokud je normální podgrupa grupy , je možné definovat násobení na levých třídách jako zobrazení takto:
Pro důkaz, že toto zobrazení je korektně definované, je třeba dokázat, že výsledek nezávisí na volbě reprezentantů . Za tímto účelem uvažujme jiné reprezentanty . Pak existují takové, že . Odtud plyne, že
kde využíváme také fakt, že je normální podgrupa, a proto existuje takové, že . Tím je dokázáno, že tento součin je korektně definovaným zobrazení mezi levými třídami.
Množina levých tříd s touto operací je grupou, kterou nazýváme faktorová grupa a značíme Existuje přirozená projekce daná vztahem . Tato projekce převádí na neutrální prvek grupy , což je levá třída ,[23] tj. .
Obecně, grupový homomorfismus zobrazuje podgrupy grupy na podgrupy grupy . Také vzor libovolné podgrupy grupy je podgrupou grupy . Vzor triviální grupy v nazýváme jádrem homomorfismu a značíme . Lze ukázat, že jádro je vždy normální a obraz grupy je vždy izomorfní s (první věta o izomorfismu).[24] Tato korespondence je bijekcí mezi množinami všech faktorových grup grupy , a množinou všech homomorfních obrazů grupy (až na izomorfismus).[25] Je také zřejmé, že jádrem faktorového zobrazení je samotné , takže normální podgrupy jsou právě jádry homomorfismů s definičním oborem .[26]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jinak řečeno: je homomorfismus do multiplikativní podgrupy , a je jádro. Oba argumenty fungují také nad komplexními čísly nebo dokonce nad libovolným komutativním tělesem.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Normal subgroup na anglické Wikipedii.
- ↑ Bradley 2010, s. 12.
- ↑ a b c Cantrell 2000, s. 160.
- ↑ Dummit a Foote 2004.
- ↑ a b c d Hungerford 2003, s. 41.
- ↑ Fraleigh 2003, s. 141.
- ↑ Robinson 1996, s. 16.
- ↑ Hungerford 2003, s. 45.
- ↑ Hall 1999, s. 138.
- ↑ Hall 1999, s. 32.
- ↑ Hall 1999, s. 190.
- ↑ Judson 2020, Section 10.1.
- ↑ Bergvall et al. 2010, s. 96.
- ↑ Thurston 1997, s. 218.
- ↑ Hungerford 2003, s. 42.
- ↑ Robinson 1996, s. 17.
- ↑ Robinson 1996, s. 28.
- ↑ Robinson 1996, s. 402.
- ↑ Hungerford 2013, s. 290.
- ↑ a b Hall 1999, s. 29.
- ↑ a b Hungerford 2003, s. 46.
- ↑ Robinson 1996, s. 36.
- ↑ Dõmõsi a Nehaniv 2004, s. 7.
- ↑ Hungerford 2003, s. 42–43.
- ↑ Hungerford 2003, s. 44.
- ↑ Robinson 1996, s. 20.
- ↑ Hall 1999, s. 27.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BERGVALL, Olof; HYNNING, Elin; HEDBERG, Mikael; MICKELIN, Joel; MASAWE, Patrick. On Rubik's Cube [online]. KTH, 2010-05-16. Dostupné online.
- CANTRELL, C.D., 2000. Modern Mathematical Methods for Physicists and Engineers. [s.l.]: Cambridge University Press. Dostupné online. ISBN 978-0-521-59180-5.
- DÕMÕSI, Pál; NEHANIV, Chrystopher L., 2004. Algebraic Theory of Automata Networks. [s.l.]: SIAM. (SIAM Monographs on Discrete Mathematics and Applications).
- DUMMIT, David S.; FOOTE, Richard M., 2004. Abstract Algebra. 3. vyd. [s.l.]: John Wiley & Sons. ISBN 0-471-43334-9.
- FRALEIGH, John B., 2003. A First Course in Abstract Algebra. 7. vyd. [s.l.]: Addison-Wesley. ISBN 978-0-321-15608-2.
- HALL, Marshall, 1999. The Theory of Groups. Providence: Chelsea Publishing. ISBN 978-0-8218-1967-8.
- HUNGERFORD, Thomas, 2003. Algebra. [s.l.]: Springer. (Graduate Texts in Mathematics).
- HUNGERFORD, Thomas, 2013. Abstract Algebra: An Introduction. [s.l.]: Brooks/Cole Cengage Learning.
- JUDSON, Thomas W., 2020. Abstract Algebra: Theory and Applications. [s.l.]: [s.n.]. Dostupné online.
- ROBINSON, Derek J. S., 1996. A Course in the Theory of Groups. 2. vyd. [s.l.]: Springer-Verlag. (Graduate Texts in Mathematics). ISBN 978-1-4612-6443-9.
- THURSTON, William, 1997. Three-dimensional geometry and topology, Vol. 1. [s.l.]: Princeton University Press. (Princeton Mathematical Series). ISBN 978-0-691-08304-9.
- BRADLEY, C. J., 2010. The mathematical theory of symmetry in solids : representation theory for point groups and space groups. Oxford New York: Clarendon Press. ISBN 978-0-19-958258-7. OCLC 859155300
- HERSTEIN, I. N., 1975. Topics ion algebra. 2. vyd. Lexington, Mass.-Toronto, Ont.: Xerox College Publishing. xi+388 s.